Epilog festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2017

 

Královna zpěvu Ema Destinnová

Jihlava, gotická síň radnice

Jana Součková

Andrea Tögel Kalivodová Foto Jan Černo

Svým epilogem se v podvečer 4. 10. uzavřel letošní ročník festivalu Mahler Jihlava Hudba tisíců. V prostorách gotické síně jihlavské radnice vystoupila trojice okouzlujících dam se svým hudebně-literárním projektem nazvaným Královna zpěvu – Ema Destinnová. Mezzosopranistka Andrea Tögel Kalivodová, klavíristka Ladislava Vondráčková a herečka Barbora Šporclová Kodetová připomenuly světovou operní pěvkyni nejen hudbou, ale i slovem inspirovaným vzpomínkami její společnice a komorné Marie Martínkové, která slavnou divu doprovázela během její hudební kariéry plné úspěchů i pádů, ale i osobních peripetií. Projekt měl tento večer sice již několikeré opakování, ale i tak se Andrea Kalivodová i její kolegyně opět s pokorou a úctou naplno ztotožnily s postavou „božské Emy“ a přenesly publikum o století zpět. Zazněl výběr ze slavných operních árií a rolí, přednesena byla i česká písňová tvorba.

Andrea Tögel Kalivodová Foto Jan Černo

Na první pohled bylo patrné, že osoba Emy Destinnové je nejen svojí vášnivostí mezzosopranistce velmi blízká. Emu Destinnovou a Andreu Kalivodovou spojuje i láska k hudbě a divadlu, především působení na prknech Národního divadla. Prvním hudebním číslem jihlavského večera byla slavná HabaneraBizetovy opery Carmen. Zpočátku bylo sice ve zpěvu mírně patrné hledání zvukových možností klenutého prostoru gotické síně, ale Andrea Kalivodová se velmi rychle adaptovala a naléhavostí vášnivé Carmen okouzlila publikum. Pěvecká čísla byla prokládána přednesem Barbory Kodetové, který byl srozumitelný, výrazově poutavý a především dikčně a tempově lahodný posluchačům. Andrea Kalivodová přednesla i výběr z Dvořákových Cigánských melodií, op. 55. Pěvkyně i její dlouholetá dvorní klavíristka Ladislava Vondráčková dokonalým souzněním vystihly melancholickou i radostnou polohu písní, které jsou plné melodických zvratů včetně proslulé elegické písně Když mne stará matka. Andrea Kalivodová je vynikající operní pěvkyní – árie Panny Rózy ze Smetanovy opery Tajemství tak byla jedním z vrcholů večera. Touhu po lásce, doufání, čekání…. to vše se mezzosopranistka snažila citlivě a především srozumitelně sdělit. Naopak v árii Ježibaby z Dvořákovy Rusalky mohla Andrea Kalivodová ukázat i svoji teatrální polohu v dobrém slova smyslu – mimika, gesta, práce s tělem a propojení se zpěvem – vše dohromady působilo naprosto samozřejmě a přirozeně. Andrea Kalivodová předvedla, že se umí oprostit od operního patosu a zazpívala i emocionálně vypjaté písně Nět, tolko tot, kto znal a Zabiť tak skoro skladatele P. I. Čajkovského. Ve výběru z Dvořákových Biblických písní se Andrea Kalivodová přenesla do meditativní polohy, její projev byl klidný a vyrovnaný – dramaturgicky souzněl se závěrečnou přednášenou pasáží Barbory Kodetové o posledních dnech Emy Destinnové. Všechny tři dámy důstojně připomněly českou operní divu a právem si zasloužily aplaudovaný potlesk ve stoje. 

Úvodní foto: Zleva Ladislava Vondráčková, Andrea Tögel Kalivodová a Barbora Šporclová Kodetová  Foto Jan Černo