André Rieu se svým orchestrem roztančil a rozezpíval nadšené publikum v Praze

Markéta Jůzová

Když proslulý nizozemský umělec André Rieu se svým Johann Strauss Orchestra zavítal poprvé do České republiky, vyprodal v roce 2014 pražskou O2 arenu. Oblíbený houslový virtuos, nápaditý aranžér, skladatel, hudební producent, temperamentní dirigent s houslemi a nadšený zakladatel mezinárodního hudebního tělesa JSO od roku 1988 s velkým úspěchem cestuje po Evropě, USA, Japonsku a Austrálii. Do naší metropole se vrací od své první profesní návštěvy zatím každoročně, nejen se svým orchestrem, ale i s různými zahraničními sólisty.

André Rieu u nás vystoupil počtvrté 12. 5. 2017 v 02 areně, tentokrát ve stejné době, kdy Vídeňská filharmonie s dirigentem Danielem Barenboimem slavnostně zahájila ve Smetanově síni Obecního domu 72. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. O André Rieuovi se již od počátku devadesátých let 20. století říká, že mu náleží titul Král valčíků. Vídeňská filharmonie, která nejčastěji hraje Straussovy valčíky na Novoročním koncertě, vysílaném v přímém přenosu do více než devadesáti zemí světa, patří ovšem v jejich interpretaci k mistrům na nejvyšší úrovni.

Zaposlouchejte se pozorně do rozdílů interpretace, přednesu a znění stejné skladby:

Johann Strauss ml.: Na krásném modrém Dunaji, op. 314

Vídeňská filharmonie, dirigent Georges Prêtre

Novoroční koncert, 2010

https://www.youtube.com/watch?v=NlFBWo-Cbz8

André Rieu a jeho Johann Strauss Orchestra,

https://www.youtube.com/watch?v=IDaJ7rFg66A

André Rieu pochází z Maastrichtu, studoval na konzervatořích v Lüttichu, Maastrichtu a Bruselu a dlouho hrál v Limburgském symfonickém orchestru, který řídil jeho otec z postu šéfdirigenta. Od mládí inklinoval k salónní i vážné hudbě a postupně zatoužil klasiku přiblížit širšímu publiku. Je držitel významných ocenění a s JSO získal prestižní hudební ceny. Johann Strauss Orchestra / JSO zkouší v Maastrichtu, kde má André Rieu své nahrávací studio. Repertoár tělesa tvoří nejen díla vážné hudby, ale i z operet a filmů, šlágry, tradicionály, populární a lidové písně. Skladby hraje orchestr s vokalistkami nebo s vokalisty a sólisty v aranžmá, jejichž autorem je André Rieu, který občas i rád komponuje vlastní díla. Na vystoupeních hraje Rieu na housle Stradivari z roku 1732. Svůj orchestr oděný do krásných barevných kostýmů diriguje svým typickým lehkým tanečním pohybem, při řízení tělesa současně hraje na nástroj a otáčí se do publika. Činí tak od počátku existence JSO, přičemž byl inspirován historií, hudebním projevem a odkazem Johanna Strausse ml. Z jeho koncertů s orchestrem a sólisty se často stává impozantní a veselá hudebně-společenská show.

André Rieu a Johann Strauss Orchestra Foto c Markéta Jůzová

André Rieu a Johann Strauss Orchestra

Émile Waldteufel The Skater’s Waltz, Op. 183

https://www.youtube.com/watch?v=J2H8sDp3mXQ

Jubilejní vzpomínka

André Rieu a Johann Strauss Orchestra

Pestrý program nejznámějších klasických skladeb, muzikálové a operetní hudby, zpestřil letos André Rieu tradicionály i českou lidovou písní. Koncert v Praze zahájil vzpomínkou na první orchestrální zkoušku, která se prý uskutečnila přesně před třiceti lety, kdy rovněž založil se svou ženou vlastní hudební firmu. Johann Strauss Orchestra vystoupil veřejně poprvé 1. ledna 1988. Těleso mělo na počátku dvanáct členů a postupně se rozrostlo na padesát hudebníků, přičemž jich na pódiu s ohledem na repertoár někdy hraje a zpívá i více než šedesát. Posléze začali podnikat koncertní turné po Evropě, Americe, Asii a Austrálii, nahrávat kompaktní disky, natáčet snímky, získávat ocenění a především srdce miliónů posluchačů.

V publiku letošního pražského koncertu převažovali tentokrát lidé starších generací. Celý večer reagovali lidé velmi živě a s neutuchajícím nadšením. André Rieu provázel program emotivně, vtipně a zasvěceně v angličtině, přičemž jedna z orchestrálních hráček na housle překládala jeho komentář do češtiny. Hudební nabídka, kterou Rieu každý rok obměňuje, měla velkou gradaci.

Oficiální program se sedmnácti skladbami byl zahájen temperamentně a již první díla rozehráli hudebníci i komicky. Nejen sólové výkony, ale také tempa a dynamiku přizpůsobili hráči radostné interpretaci, mnohdy zveličovali gesta i mimiku a s efektním jevištním účinkem prodlužovali znění frází. Melodické pasáže ztvárnili v tělese legračními pohyby. Fyzický projev nejen muzikálně, ale i teatrálně procítili. Např. při sestupné melodii jeden sólista hrál až spadl na zem, zatímco orchestr skladbu nepřerušil a kolegové o pauzách ve svých partech na něho rozzlobeně a vtipně gestikulovali. Jindy zase houslistka mrkala na jiného sólistu tak přehnaně, až Rieu melodický tah téměř na pár vteřin zastavil, aby si vzájemně mohla s hráčem vyměnit i úsměvy. Hudebníkům se opravdu dařilo naklonit si při hraní posluchače poměrně brzy. Lidé v hledišti je spontánně provázeli potleskem, zpěvem a někdy i tancem.

Když orchestr hrál, měnilo se za tělesem pozadí, které umocnilo téma a náladu skladeb. Postranní velkoplošné projekce, které, bohužel, chyběly v O2 areně v loňském roce u jinak krásného koncertu amerického folkrockového zpěváka, skladatele a kytaristy Paula Simona, byly snímány během vystoupení André Rieua a jeho Johann Strauss Orchestra s velkým citem pro detail a kompozici obrazů.

Repertoár skladeb a jejich vtipné interpretace posluchače velmi nadchli, šťastně pobavili, vesele a romanticky naladili. Rakouskou atmosféru navodila skladba Johanna Strausse ml. G´schichten aus dem Wienerwald. Z operetní tvorby Franze Lehára zazněly proslulé písně Da geh ich zu Maxim, Dein ist mein Ganzes Herz. Představili se v nich The Platin Tenors, kteří po boku André Rieua často vystupují. V Praze zpívali ve složení Gary Bennett, Béla Mavrák a Eric Reddet a podali dobré výkony. Před přestávkou si lidé s orchestrem s potěšením zazpívali lidovou píseň Ta naše písnička česká. André Rieu upozornil, že jsou posluchači natáčeni, podobný projekt dělá i v jiných zemích a nejlepší publikum na světě prý zařadí na připravovaný kompaktní disk. Dodal, že společný zpěv činí člověka šťastným a rodiče vyzval, aby své děti poslali zpívat do sborů kvůli hudbě a navázání nových přátelství. První část programu završil songem You Never Walk Alone Richarda Rodgerse a Oscara Hammersteina s dynamickou projekcí mraků a hvězdného nebe.

Ze zahraničních sólistek nejlépe zpívala sopranistka Anna Majchrzak, která disponuje pěknou hlasovou technikou, podmanivým přednesem a výborným citem pro muzikálovou hudbu. Publikum oslnila nejvíce v písni On My Own z muzikálu Les Misérables, který složil Claude-Michel Schönberg.

Ve skladbě Sportpalastwalzer vyzval André Rieu posluchače k rytmickému hvízdání na prsty a ve slavném valčíku An der schönen blauen Donau Johanna Strausse ml. mnozí posluchači vstali a tančili v uličkách nebo na parketu. V proslulé skladbě Maurice Ravela Bolero seznámil publikum blíže s jedním ze členů tělesa. Bubeník Marcel Falize se představil na pódiu v temperamentní interpretaci sól i s částí své rodiny. Mnohé skladby koncertu byly hudebně interpretovány na velmi dobré úrovni. Když se chtěl André Rieu rozloučit s publikem, hlediště křičelo, ať neodchází. Přidal až devět strhujících přídavků, ze skladatelů uvedl díla, která složili např. Johann Strauss st., Giuseppe Verdi, Georges Bizet, Robert Stolz, Leo Caerts, Little Richard, Leonard Cohen nebo Rocco Granata, všechna díla ve finále zazněla v gradujících tempech se světelnými a zvukovými efekty ve velkolepé show.