„Normalizační“ a židovské stopy jazzu

Vladimír Kouřil

U příležitosti 30. výročí dovršené likvidace Jazzové sekce Svazu hudebníků v září 1986, vznikla putovní výstava o činnosti této dobrovolné organizace muzikantů profesionálů, amatérů a jazzofilů. Autory jsou bývalí aktivisté, kteří se rozhodli z vlastních archivů připomenout rozsáhlou pozapomínanou činnost JS mladším ročníkům. Od lednové pražské premiéry putuje po místech, kdekoli organizátoři projeví zájem. Vernisáž výstavy bývá spojena s besedou s pamětníky bývalé JS, což se před zaplněným sálem Židovského domu odehrálo také během 24. ročníku víceoborového kulturního festivalu v Boskovicích, konaného 7.–10.7. pod hlavičkou zakladatele – kulturního sdružení UNIJAZZ.

Výstava-Boskovice 2016
Z besedy a vernisáže výstavy Foto archiv

Vzhledem k židovské tematice s festivalem spojené (podpora obnovy historického ghetta) bylo součástí besedy vyprávění tajemníka federace židovských obcí Tomáše Krause o vzniku tří knížek edice Jazzpetit, kterou Jazzová sekce vydávala (Hudba terezínského ghetta historičky Ludmily Vrkočové, Poslední z transportu Jaroslava Kladivy a Kat beze stínu Františka R. Krause). K tomu se vázalo ještě vyprávění fotografa Ivana Prokopa o potížích při fotografování židovských hřbitovů po Česku. Pianista, skladatel a dnes také jazzový pedagog Milan Svoboda promluvil o významu Pražských jazzových dnů pro nastupující generaci muzikantů. Členové vězněného výboru Jazzové sekce v letech 1986 až 88 Tomáš Křivánek, Čestmír Huňát a Vladimír Kouřil pak odpovídali návštěvníkům na otázky týkající se činnosti organizace, jejího vývoje od ortodoxního jazzového spolku ke kulturní instituci dávající prostor potlačovaným proudům v hudbě, ale také dalších uměleckých kategorií. Vydavatelská činnost se stala stěžejní po zákazu koncertní činnosti v roce 1980, kdy se měly konat jubilejní 10. pražské jazzové dny.

Hudba terezínského ghetta
Titulní strana knihy Hudba terezínského ghetta historičky Ludmily Vrkočové Foto archiv

Součástí festivalu byly také koncerty v místní, již opravené synagoze, v níž se vystřídaly kapela Květovaný kůň, věnující se především úpravám písní skladatele Karla Reinera (1910–1979), který prošel za války Terezínem, meditativní improvizátoři, multiinstrumentalisté a neotřelí skladatelé Vojtěch a Irena Havlovi a interpreti tradiční italské hudby ze Salenta a Puglii, kteří si říkají Khaossia – jeho členové jsou z Izraele, USA a ČR.

Podrobnosti k činnosti původní Jazzové sekce Svazu hudebníků 1971–1988, z níž autoři výstavy vycházejí, jsou k dispozici na www.jazzova-sekce.cz.

-rk-