Pražské jaro 2016

Návrat legendárního klavíristy Maurizia Polliniho, dirigent Daniel Barenboim se svou Staatskapelle Berlin, londýnský BBC Symphony Orchestra se svým šéfdirigentem Sakarim Oramem, česká premiéra monumentálního oratoria litevského soudobého skladatele Broniuse Kutavičiuse, kontratenorista Andreas Scholl či Murray Perahia s Academy of St Martin in the Fields – už jen tento krátký výčet dává tušit, že Pražské jaro 2016 bude velkolepou oslavou 70. narozenin festivalu. Celkem program nabídne padesát koncertů, přičemž na své si přijdou jak milovníci velkého orchestrálního zvuku, tak obdivovatelé hudby komorní, příznivci hudby současné nebo ti, jejichž srdce patří autentické interpretaci hudby minulých epoch.

Jen několik měsíců po fenomenálním říjnovém vítězství korejského klavíristy Seong-Jin Cho na varšavské Chopinově soutěži přinese Pražské jaro jeho recitál. Vystoupení 7. května v pražském Rudolfinu se stane prologem festivalu.

Smetanovu Mou vlast Českou filharmonií nastuduje estonský dirigent Paavo Järvi, který je znám svým zaujetím pro českou hudbu. V hudební dynastii Järviů je Smetanova Má vlast dílo vážené a milované. Připomeňme provedení Neeme Järviho, které vzbudilo při zahájení Pražského jara 1994 nadšení – upoutalo temperamentem, objevilo neobjevené. Hudební veřejnost je v očekávání, že srovnatelné ohlasy vyvolá také nastudování Paava Järviho.

Pro letošní Debut Pražského jara byl uměleckou radou festivalu vybrán mladý český dirigent Jiří Rožeň, finalista prestižních mezinárodních dirigentských soutěží – Nestlé and Salzburg Festival Young Conductors Award 2015 a soutěže Donatella Flick LSO Conducting Competition 2014.

V počtu devíti koncertů soustředěných kolem jednoho víkendu v různých atraktivních lokalitách, si budou moci diváci vychutnat koncerty komorní hudby v podání českých a zahraničních ansámblů. Koncertní dramaturgie připravovaného Víkendu komorní hudby je provázána mottem „Proměny romantismu“.

Geografické akcenty

Pražské jaro 2016 nabídne dva geografické akcenty – španělský a pobaltský. Španělský cyklus zahájí 16. května vystoupení souboru Al Ayre Español, jenž představí vokálně-instrumentální skladby 17. a 18. století objevené v amerických archivech, hudbu španělského baroka, která se díky určité kulturní „izolaci“ vyvíjela poměrně autonomně a jedinečně. Hvězdou koncertu bude sopranistka Raquel Andueza. Strhující putování staletími k samotným kořenům tradičního flamenka, atraktivnímu spojení hudby, zpěvu a tance mimořádného temperamentu, přinese vystoupení legendárních tanečníků Susany Lupiañez Pinto a Antonia Canalese a jejich ansámblu 17. května v Rudolfinu v projektu výstižně nazvaném  RETOrno, tedy „návrat“. Španělský klavírista Javier Perianes, o kterém britský The Telegraph napsal, že je „osobností s  vytříbeným vkusem, obdařeným vřelým úhozem“, zahraje 19. května klavírní koncert Manuela de Fally Noci ve španělských zahradách (stane se tak pouhé čtyři dny po tom, co se stejným dílem, za jehož nahrávku získal v roce 2012 nominaci na Latin Grammy, vystoupí v Chicagu s tamějšími symfoniky). Perianese doprovodí Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Jaceka Kaspszyka. O den dříve festival nabídne Perianesův recitál, v kterém zazní mj. Fallova Fantasia bética.

Kultura pobaltských národů si v rámci evropského kulturního prostoru během posledního století vytvořila nezaměnitelný charakter a stává se stále známější a populárnější i mimo okruh odborníků. Svébytnost poetiky, snad i její určitá exotičnost, ale především důraz na výraz a závažnost výpovědi tvůrců pocházejících z národů, které dodnes zažívají znevažování své suverenity, staví jejich dílo na úroveň děl vznikajících v největších a nejbohatších kulturních centrech Evropy. Pobaltský cyklus, jehož hlavní program je zasazen do období 22. a 24. května, zahájí vystoupení slavného litevského Čiurlionisova kvarteta. V pondělí 23. května bude na Pražském jaru hostovat Litevský národní symfonický orchestr, pod taktovkou Modestase Pitrénase s mezzo-sopranistkou Violetou Urmanou. V české premiéře zazní velkolepé oratorium litevského soudobého skladatele Broniuse KutavičiuseEpitaphium temporum Pereunti. Zásadního sborového partu se zhostí Kaunas State Choir, který patří mezi nejoceňovanější světová sborová tělesa vůbec. Své umělecké kvality sbor prokáže také na samostatném koncertu 24. května, kde vedle pobaltské hudby zazní tvorba Henryka Góreckého či Madrigaly Bohuslava Martinů. Díla lotyšského skladatele Pēterise Vaskse zařadilo do svého programu sesterské duo Baiba & Lauma Skride, závěrečný koncert pak bude zahájen jeho kontemplativním kusem pro sbor a orchestr na text Matky Terezy – The Fruit of Silence, tedy Plody ticha.

Oslavy Karla IV.

K oslavám 700. výročí narození Karla IV. se festival  připojuje dvěma koncerty. V provedení Tiburtina ensemble zazní 18. května Machautova Messe de Nostre Dame a belgický soubor Graindelavoix provede o den později „Kyperské nešpory“ – vokální skladby z Turínského rukopisu z konce 14. a první poloviny 15. století, které spojují tradici gotického chorálu s tradicí byzantského zpěvu a katolické církve Maronitů (oblast dnešního Libanonu). Tato hudba symbolicky zazní ve zdech Emauzského kláštera, kde Karel IV. nechal sloužit liturgii ve staroslověnštině.